Tradice - 2. část projektu

Ve středu 27. března 2024 se všichni žáci školy sešli v tělocvičně, aby se v rámci celoškolního projektu NA SVĚTĚ NEJSI SÁM věnovali TRADICÍM. Mnohdy si lidé ani neuvědomí, že i v 21. století pokračujeme ve zvycích a obřadech, které naši předkové uctívali již ve středověku a možná i dříve. Některé jsou oblíbené více, některé
známe méně, ale patří k našemu životu. A třináct vystoupení ukázalo, jak vypadá český rok.

Nejdříve druháci písničkou přivedli na scénu krále Kašpara, Melichara a Baltazara, kteří
svěcenou křídou napsali požehnání domu. Popěvek My Tři králové jdeme k vám, štěstí,
zdraví přejeme vám jistě všichni diváci poznali.

14. února máme spojený se svátkem svatého Valentýna. Slova: Valentýn, patron
zamilovaných, Amor a jeho šípy, láska, květiny, dárečky a valentinky opakovaně použili žáci
pátých tříd ve svém vystoupení, které zakončili verši, které zná každý Čech:
          Byl pozdní večer, první máj,
          večerní máj, byl lásky čas.

Masopust – ostatky – fašank – karneval jsou různá pojmenování pro období hodování a veselí před postní dobou. Kromě hodování žáci 6. A ukázali pestrý průvod masek zakončený veselým tanečním vystoupením.

Po dlouhé zimě se lidé těší na jaro, slunce a teplo, a proto ke zvykům patřilo vynášení Smrti (Smrtholky, Morany, Mořeny) ze vsi. Naopak ozdobený zelený proutek přinášel nové léto a radost. Oba obyčeje, u nás již méně známé, posluchače naučili žáci z 9. A.

Aktuální svátek Velikonoce měli za úkol prvňáčci. S tanečkem všechny učili říkanku na
hodovačku a zazpívali o vajíčkách slepičích. Pak přehledně vysvětlili, proč a jak slavíme
Škaredou středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Neděli i Pondělí velikonoční.

Filipojakubská noc byla magickou nocí, kdy měly mít nečisté síly velkou moc, proto se lidé
chránili před čarodějnicemi a zapalovali za vsí ohně. Oheň s sebou na scénu přinesli i
čtvrťáci, ten však nezabránil čarodějnicím s košťaty různých velikostí i tvarů předvést veselý
taneční rej.

V létě se rolníci starali o sklizeň. Proto 7. A oslavila úrodu obilí, vína, chmele i dalších plodin
dožínkami. Z pole přivezli nádherný věnec uvitý z obilí a květin, předali jej hospodáři, popřáli štěstí a dobrou úrodu v dalším roce a následovalo pohoštění a veselá taneční zábava.

Životem hlavního českého patrona svatého Václava od dětského věku po jeho vraždu ve Staré Boleslavi až k prohlášení za svatého v názorném vystoupení prošli herci ze 6. B. Proto nikdo nezapomene 28. září slavit svatého Václava!

Holé větve stromů, chlad a studený vítr, které známe na podzim, ukončily práce na polích.
Zima se přiblížila a známá pranostika říká, že Martin přijíždí na bílém koni. Čtvrťáci nejenže
přijeli se svatým Martinem v červeném plášti, ale vysvětlili, jak se rozdělil o svůj plášť se
žebrákem, stal se křesťanem, pak poustevníkem a nakonec i oblíbeným biskupem.

Tasovičtí a Hodoničtí se obvykle na svatého Martina těší, protože slaví posvícení neboli hody. K obědu nesmí chybět pečená husa a posvícenské koláče! Mládež také staví máju, společně obchází vesnici a vesele tancuje. Chasa ze 7. B pohostila své publikum koláčky, radostným tancem v krojích všem připomněla, jak se umí celá ves bavit.

Advent zahrnuje období přibližně čtyř týdnů před Štědrým dnem, jedná se o dobu postní, kdy byl zákaz tance, zábav a zpěvu. Lidé zdobí adventní věnce čtyřmi svíčkami, děti odpočítávají dny do Vánoc podle adventního kalendáře. To vše vysvětlili zástupci 8. A.

Přesto se o adventu konají různé lidové obřady a zvyky. Nejrozšířenějším je svatý Mikuláš s čerty a anděly. Tentokrát usměvavý čert z 8. B nikoho neděsil, naopak rozdával sladkosti hodným dětem.

Deváťáci zakončili přehlídku českých tradic méně známými svatými. Svatou Barboru, kterou pro její víru popravil její vlastní otec, si svobodné dívky připomínají větvičkami z třešní, tzv. barborkami. Bíle zahalené postavy, které nemluvily, ale důkladně kontrolovaly, zda hospodyně nepředou, se nazývaly Lucky. V předvečer svaté Lucie také z domu husím křídlem vymetaly duchy, zlobu a nemoci. A nezapomeňte, že Lucie noci upije!

Společně si tak žáci a žákyně naší školy ukázali, že umí vystupovat, tančit, zpívat a radovat se společně. Opravdu platilo: NA SVĚTĚ NEJSEM SÁM.

Mgr. Jaroslava Bínová